
Historie absintu a jeho zakázání
Není žádným tajemstvím, že absint má bohatou a poněkud kontroverzní historii. Tento silně alkoholický nápoj, známý také jako "Zelená víla", pochází pravděpodobně ze Švýcarska a získal svou popularitu zejména ve Francii v 19. století mezi spisovateli a umělci. Se svou charakteristickou anýzovou chutí a zelenou barvou, kterou získává z bylin a rostlin včetně pelyňku, si rychle vybudoval pověst osvěžujícího, avšak potenciálně nebezpečného nápoje. Jeho pověst nakonec vedla k tomu, že byl na počátku 20. století ve Spojených státech i většině Evropy zakázán. Jedním z hlavních důvodů byl strach z thujonu, složky obsažené v pelyněku, která byla spojována s halucinogenními účinky a mnoha negativními zdravotními riziky. Příběhy o šílenství a degeneraci spojené s konzumací absintu, i když často zveličené, vyvolaly morální paniku a vedly k jeho postupnému zakázání.
Právní bitva kolem absintu
Pravdu řečeno, absint se stal obětí právních bitvíček a změn pravidel, jež byly často motivovány více sociální panikou než skutečnými důkazy. Na samotné konzumaci absintu bylo nahlíženo jako na nebezpečnou praxi, spojovanou s antisociálním chováním a degenerativními jevy. Toto bylo v prudkém kontrastu s tehdejší shovívavostí vůči jiným formám alkoholu. Navíc, dobře organizované hnutí proti alkoholu, které v USA dosáhlo svého vrcholu zákazem výroby a prodeje alkoholu (známý jako prohibice) v letech 1920 až 1933, poskytlo dokonalé působiště pro hněv vůči tomuto bylinnému nápoji. Kromě obav o zdraví byly některé ze zákonů, které regulují predaj absintu, často způsobeny ekonomickými a politickými tlaky. A je to právě toto historické pozadí, které ovlivnilo, proč absint a jeho prodej mají ve Spojených státech i dnes specifický charakter.
Změna v regulaci a obrození absintu
Po dlouhých desetiletích, ve kterých byl absint na hony vzdálen od amerických stolů, došlo v prvním desetiletí 21. století k jistému uvolnění regulací. V roce 2007 se USA postupně otevřely možnosti uvedení absintu na trh poněkud paradoxní cestou. Regulace vyžadovaly, aby absint prodávaný v USA obsahoval méně než 10 miligramů thujonu na litr, což v podstatě znamená, že musí být "bez thujonu". To umožnilo několika producentům absintu vyhovět pravidlům a znovu si vybudovat své místo na trhu. Navzdory těmto změnám se stále setkáváme s občasnými mystifikacemi a nedorozuměními, která kolem absintu panují. I v dnešní době lze narazit na lidi, kteří věří, že absint, který si můžete koupit v obchodě, není „ten pravý“ nebo že je značně zředěný. Nicméně, pravda je taková, že moderní absinty jsou často velmi kvalitní a věrny svým historickým předchůdcům.
Proč tedy absint nenajdeme v každé americké vinotéce?
I když se regulace uvolnila a absint je technicky vzato v USA legální, neznamená to, že je snadné jej najít na policích každého obchodu s alkoholem. Proč tomu tak je? Jedním z důvodů může být právě ta trvalá aura záhadnosti a kontroverze složitě spletená s historií absintu. Tato pověst může odradit některé obchodní partnery a distributory. A nehledě na to, výroba absintu je umění a proces, který vyžaduje specifické znalosti a zařízení, takže omezenější produkce a distribuce znamenají, že není tak snadno dostupný jako jiné druhy alkoholu. Dalším faktorem, tříšťoucím americký sen o domácí koktejlové skříni plné zelené víly, je cena. Absint je často drahý, což může být další překážkou jeho pravidelného zařazení do nabídky maloobchodů.
Osobní zkušenosti a tipy pro milovníky absintu
Abych byl upřímný, absint mi byl vždy trochu záhadou. Vzpomínám si na jednu výletní anekdotu, kdy jsme s přáteli strávili večer v Paříži a rozhodli jsme se ochutnat „la fée verte“, jak Francouzi absint přezdívají. Atmosféra kavárny, tiché šeptání o absintových rituálech, zvláštní lžičky a číše – vše přispělo k pocitu, že se podílíme na něčem tajemném. I když nejsem žádný expert na absint, rád bych doporučil několik tipů pro ty, kdo by chtěli tento nápoj poznat. Předně, nebojte se experimentovat s různými značkami a zpětně sledovat jejich historii – mnohé mají fascinující příběh. Dále si osvojte rituál přípravy absintu, který v sobě skrývá jistý ceremoniál a zpomaluje čas, aby jste mohli plně ocenit chuť i aromu. A pokud byste měli možnost navštívit místa, kde se historie absintu odehrávala – ať už ve Švýcarsku, ve Francii nebo třeba v České republice – neváhejte tak učinit.
Výhledy absintu v USA a na globálním trhu
Vypadá to, že na americkém trhu s absintem začíná svítat na lepší časy, avšak v plném rozsahu to bude vyžadovat víc než jen změnu zákonů. Bude potřeba i změna vnímání tohoto nápoje veřejností a likérkami. Tato změna se již pomalu, ale jistě děje. Nová generace míchaných nápojů a koktejlů, které využívají absint jako jednu ze svých ingrediencí, nabízí možnost představit absint širšímu publiku. Navíc, rostoucí zájem o artesanálí a řemeslné produkty může absintu posloužit jako pružina k větší popularitě. A nesmíme opomenout ani roli internetu a sociálních médií, které umožňují sdílení informací o absintu a jeho kultuře napříč hranicemi a kontinenty. Takže i když možná absint zatím není běžně prodávaným artiklem na pultech každého amerického obchodu s alkoholem, je věcí času, než bude jeho zelený odlesk zářit i ve skříních milovníků alkoholu v USA. A já se do té doby těším na další osobní příhody, které s touto tajemnou Zelenou vílou nepochybně zažiju.